• Úvod
• Územní plány
• Architektonické práce
• Inženýrská činnost
• Regulační plány
• Územní studie
• Zastavovací studie
• Kontakt

Územní plán města Dobruška, okres Rychnov nad Kněžnou

Územní plán řeší katastrální území Dobruška,Běstviny, Domašín u Dobrušky, Křovice, Mělčany u Dobrušky , Pulice a Spáleniště o rozloze 3446 ha. Je vypracován nad digitálními katastrálními mapami 1:2.000 a vyplotrován v měřítku 1:5.000. Širší území je zpracováno v rozsahu výhledově navrhované spádové oblasti (mikroregionu) Dobruška-Opočno.Řešené území leží v západní části okresu Rychnov nad Kněžnou při silnici I. třídy č. 14 Česká Třebová - Rychnov nad Kněžnou - Náchod. Krajina v řešeném území je poměrně zajímavá, jsou v ní rovnoměrně zastoupeny jak lesy a vodní plochy, tak i osídlení a zemědělská půda. Dobré podmínky jsou zejména pro cykloturistiku a nenáročnou turistiku. K přírodním atraktivitám v blízkosti řešeného území patří především CHKO Orlické Hory a malebné podhůří s toky říček Dědiny, Bělé, Zdobnice, Divoké a Tiché Orlice, Kněžny. Z kulturně-historických památek je významné především historické jádro Dobrušky a zámek v blízkém Opočně. Rekreační potenciál řešeného území by se mohl výrazně zvýšit výstavbou vodní nádrže Mělčany, která bude mít vedle svého prvotního protierozního významu i význam rekreační.

Vize

Výkresová dokumentace

Dobruška

Dobruška - okolí

Historie

Město Dobruška má dlouhou historii. První písemná zmínka o městu je z roku 1320, kdy již město bylo obehnáno hradbami a mělo některá městská práva. Ještě předtím v místě Dobrušky bývala křižovatka tržních cest, na níž byla založena tržní osada Leštno. Rozvojová léta města Dobrušky nastala od roku 1495, kdy Opočenské panství koupil Mikuláš ml. Trčka z Lípy, na jehož přímluvu udílí městu král Vladislav II. tržní práva a zakládá špitál, majetek města rozšiřuje darovací listinou ze dne 16.10. 1540. Rozvoj města našel svůj výraz i v renesančních přestavbách domů a stavbě reprezentativní radnice. Městská privilegia byla rozšířena o pivovarské výsady. Kamenná výstavba města má počátky v obnově města po zničujícím požáru v roce 1565. Třicetiletá válka město nejen oslabila průchody a ubytováním vojska, ale již roku 1624 císař Ferdinand II. odňal s cílem rekatolizace městu veškerá privilegia. Vzpoura obyvatel dne 7.3.1628 byla krutě potlačena vojskem Dona Martina Huerty. Průchody a ubytováním vojska trpělo město v letech 1638, 1639, 1640 a opět za vlády Marie Terezie 1741 a 1744 - 47 tj. válek slezských, zvláště za války sedmileté. Za vlády Josefa II. byl 9.7.1793 zřízen ve městě magistrát. Osmnácté století však Dobrušce přineslo barokní přestavbu kostela sv. Václava a město obohatily kamenné plastiky svatých. Osudným se stal pro město požár roku 1806, který výrazně změnil stavební ráz. Shořelo 26 domů, kostel s děkanstvím, radnice s věží a pivovarem, škola a špitál. Roku 1850 se město stává sídlem okresního soudu a okresního berního úřadu. 23.6.1866 byla odvrácena měšťanská vzpoura proti pruskému vojsku, tedy i poničení města. Město bylo 7.10.1866 opět postiženo požárem 81 domů na náměstí a v Kostelní ulici.

Na přelomu 18. a 19. století se Dobruška stala jedním z regionálních center národního obrození. Vlastenecké myšlenky zde šířil vzdělaný kupec František Vladislav Hek, na jehož aktivitu navázali ve druhé polovině 19. století místní duchovní Josef Mnohoslav Rozštlapil a Antonín Flesar, kteří byli také prvními historiky města. Město mělo ještě v 19. století znatelné hradby s branami Krajskou, Vodní, Novoměstskou, Horskou a Solnickou. Za hradbami vznikla stejnojmenná předměstí a podměstí. Historickou dominantu města tvoří kostel sv. Václava se zvonicí a radnice s věží 45 m vysokou z doby po roce 1565. Náměstí architektonizuje mariánské sousoší. Se jménem F.L. Heka je spojen jeho rodný dům čp. 185 v meandru říčky Brtvy a bývalý hotel „Rýdl“ na náměstí. Druhá polovina 19. století přinesla velký rozvoj spolkového života ve městě a na konci století se začíná rozvíjet místní průmysl, zejména textilní. Roku 1908 byla otevřena železniční trať Dobruška - Opočno. První světová válka stála Dobrušku životy 85 obyvatel, z nichž mnozí bojovali v zahraničních protirakouských legiích. Na základě mylné zprávy byl ve městě slaven rozpad Rakousko - Uherska již 5. října 1918. Slibný poválečný hospodářský a společenský vývoj města zastavila německá okupace. Nacisté popravili a umučili přes 70 dobrušských občanů, z toho přes 40 židů. Po osvobození došlo k postupné obnově hospodářského, společenského a kulturního života ve městě, avšak rok 1948 znamenal počátek zejména společensko - kulturního útlumu. Z Dobrušky pochází celá řada osobností, které se výrazným způsobem zapsaly do dějin regionu i do celonárodní historie. Nejpopulárnější je nepochybně obrozenecký spisovatel František Vladislav Hek. V Dobrušce se narodil František Adolf Šubert, spisovatel a dramatik, ředitel Národního divadla, nakladatel Jan Laichter a jeho bratr Josef, spisovatel. Své dětství a mládí zde prožil světově proslulý malíř František Kupka. Pochází odtud i hudební skladatel Radim Drejsl, či Jan Dvořáček, zakladatel první sklářské školy na světě v Kamenickém Šenově.

Textová část

Územní plán řeší katastrální území Dobruška,Běstviny, Domašín u Dobrušky, Křovice, Mělčany u Dobrušky , Pulice a Spáleniště. Je vypracován nad digitálními katastrálními mapami 1:2.000 a vyplotrován v měřítku 1:5.000. Širší území je zpracováno v rozsahu výhledově navrhované spádové oblasti (mikroregionu) Dobruška-Opočno. Řešené území, katastrální území Dobruška, Běstviny, Domašín u Dobrušky, Křovice, Mělčany u Dobrušky, Pulice a Spáleniště o rozloze 3446 ha, leží v západní části okresu Rychnov nad Kněžnou při silnici I. třídy č. 14 Česká Třebová - Rychnov nad Kněžnou - Náchod.

Rekreační hodnota řešeného území je středně vysoká. Krajina v řešeném území je poměrně zajímavá, jsou v ní rovnoměrně zastoupeny jak lesy a vodní plochy, tak i osídlení a zemědělská půda. Dobré podmínky jsou zejména pro cykloturistiku a nenáročnou turistiku. Z hlediska letní rekreace a rekreace u vody je největší atraktivitou blízký rybník Broumar v k.ú. Opočno a zejména přehradní nádrž Rozkoš ležící asi 10 km severně od města na řece Metuji. K přírodním atraktivitám v blízkosti řešeného území patří především CHKO Orlické Hory a malebné podhůří s toky říček Dědiny, Bělé, Zdobnice, Divoké a Tiché Orlice, Kněžny, v řešeném území pak vedle Dědiny i Brtevského potoka. Z kulturně-historických památek je významné především historické jádro Dobrušky a zámek v blízkém Opočně. Rekreační potenciál řešeného území by se mohl výrazně zvýšit výstavbou vodní nádrže Mělčany, která bude mít vedle svého prvotního protierozního významu i význam rekreační.

Rekreační hodnotu území by podpořila i realizace uvažovaného systému ekologické stability a protierozních opatření. Nedoceněn zatím zůstává potenciál území Mělčan a Spáleniště v oblasti agroturistiky. Ve výkresové části územního plánu jsou vymezeny lokality vhodné k rozvoji agroturistiky.

Dobruška je městem s výrazným střediskovým charakterem. Pro město je charakteristická vzácná rovnováha mezi počtem obyvatel, nabídkou pracovních příležitostí i sortimentem, rozmístěním a kapacitami občanské vybavenosti. Přitom pracovní příležitosti a občanskou vybavenost Dobruška nabízí i obyvatelům širokého okolí. Výhodou je také dobrá dopravní vazba města na relativně velké okolní města - Opočno a Nové Město nad Metují, které rovněž jsou zdrojem pracovních příležitostí.

Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení územního plánu a rozvojové urbanizace města je zajištění optimálního životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo, úměrné usměrnění rozvoje zařízení pro sport, rekreaci a cestovní ruch, bez násilného narušení historických i stávajících urbanistických struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných hodnot, zanechaných předchozími generacemi.

Pro územní rozvoj má Dobruška i další územně-technické předpoklady. Převážná část řešeného území je zásobována vodou z veřejného vodovodu s dostatečně kapacitními zdroji, samotné město a Pulice jsou odkanalizovány na čistírnu odpadních vod, ve značné části města je rozvíjeno centrální zásobování teplem. V roce 1999 byla zahájena plynofikace města a následně se předpokládá i plynofikace dalších místních částí Dobrušky. Město leží na důležité dopravní ose představované silnicí první třídy č. I/14, do Dobrušky vede i železnice s koncovou železniční stanicí. Tranzitní silniční doprava je v převážné míře svedena mimo zastavěné území města.